Vánoce otvírají lidská srdce

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,… Tuhle písničku asi všichni známe, ale ženám moc do zpěvu v předvánočním shonu není.
Neví, kam dřív skočit, jestli do obchodů, ke sporáku, k pračce či na mytí oken apod. Někdy dokonce v tom předvánočním blázinci mají pocit, že by nejraději skočily z okna.


V poklusu mezi zaměstnáním, nákupy a vařením se jim v hlavě honí myšlenky, co všechno musí uklidit, upéct, uvařit. A zatímco jedna pracovní povinnost jim v hlavě křičí přes druhou, ony přemýšlí, jak přesvědčit své vzpírající se manžílky a dospívající děti, aby přiložili ruku k dílu.

Ti, co by pomoct mohli, nepomůžou a ti, co chtějí pomáhat, spíš překážejí - malé děti pomáhají rády např. s pečením cukroví. Jenomže pro maminky často přináší jen další stres, aby se při pečení nespálily, či nedošlo k nějakým jiným malérům. A tak jsou ženy rády, když tatínka vyženou s dětmi ven, aby se samy mohly pustit do předvánočního gruntu či pečení. Večer pak padají únavou a v hlavě jim hučí seznam prací, které nestihly udělat.

No a u těch, co mohou pomoct, většinou narazí na zatvrzelý odpor.
Když už někoho z nich přemluví, aby přidal ruku k dílu, stávají se z jinak šikovných dětí a manželů absolutní nemehla, která mají obě ruce levé. Na co sáhnou, to vysypou, rozlejou, nebo rozbijou, čímž ženu vyčerpanou předvánočním shonem rozčílí natolik, že je od práce vyžene a nakonec si stejně všechno udělá sama.

A tak čas adventní, období radostného očekávání na příchod Spasitele či těšení se na Ježíška, kdy lidská srdce se otvírají láskou k bližnímu svému a kdy by právě ti nejbližší měli k sobě být milí, vstřícní a pomáhat si, je v rodinách často obdobím hádek, stresů a nesnášenlivosti.
Manželé a dospívající ratolesti nechápou, proč ženy blbnou s úklidem a pečením a ještě chtějí, aby jim oni pomáhali. Vždyť na Ježíška už dávno nevěří, tak proč dělat kvůli Vánocům takové zbytečné práce? Asi zapomněli v dnešním konzumním světě, kdy jsou Vánoce především o přežírání a množství či luxusu dárků, proč se Vánoce vlastně slaví.
Vánoce jsou svátky pohody a radosti a především lásky, kterou lidem přináší narození Ježíše Krista. Jeho láska, která vstupuje do lidských srdcí, by měla lidi spojit v dobré vůli a dopřát jim tak pohodu, klid a mír.
A to i v čase adventním, kdy se zapalují adventní věnce jako symbol přicházejícího světla, které přináší Jezulátko.
A jelikož dříve lidé věřili v kouzelnou moc Vánoc dodržovali různé zvyky, které je měli ochránit před neštěstím. K nim patří i předvánoční úklid či pečení cukroví. Na čistotu o Vánocích dohlížela sv.Lucie a nepořádné hospodyňky trestala. Cukroví mělo ochraňovat všechny před temnými silami.

I dárky měly kouzelnou moc, a tak se dávaly často jen symbolické a skromné dárky např. červená jablíčka pro zdraví sílu a dlouhověkost, sladké perníky pro radost ,ořechy pro moudrost a zralost, voňavky pro štěstí a krásné chvíle, či purpurová látka se zlatou či stříbrnou nití pro vitalitu, lásku a rodinnou pohodu.
A právě rodinná pohoda a společně strávené chvíle naplňovaly dříve vánoční atmosféru, na níž se lidé těšili.
Ano, v čase adventním, mezi jehož svátky patří také Vánoce, jde především o to udělat druhému radost. Třeba tím, že mu pomůžete s přípravou Vánoc, zapálíte společně svíčku na adventním věnci a budete se společně těšit a na příchod Ježíška (Spasitele).

Otevřete svá srdce a zapojte dobrou vůli, ať nám nevymizí staré Vánoční tradice a nenahradí je nová konzumní tradice: rodinné hádky při úklidu, stres z předvánočního příprav a soutěžení o to, kdo napekl více cukroví či dostal dražší dar, anebo nejvíce dárků.

A tak i kdybyste nedostaly dárek, po němž jste toužili, nemračte se. Zapalte si svíčku, rozjímejte, užívejte chvil, které můžete strávit v klidu a pohodě se svými blízkými. V dnešním stresujícím a uspěchaném světě jsou společně strávené chvíle vzácností.