Platby zdravotního pojištění se mohou prodražit

Neznalost zákona neomlouvá. Tato šalamounská větička může dostat do finančního maléru i nejpoctivějšího a nejpečlivějšího člověka. No, nemusí ho dostat zrovna do maléru, ale rozhodně mu může udělat pěkný průvan na jeho kontě.

V dnešním složitém světě zákonů, v němž často tápou i sami odborníci, se právnicky nevzdělaný občan jen těžko vyzná. A tak se obklopen složitostí zákonů, jejich kliček a fint kolikrát dostane do maléru, aniž by to tušil.

Jako příklad uvedu úhradu zdravotního pojištění OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) a to fyzické, (podniká sama, nikoho nezaměstnává). Pokud se OSVČ rozhodne ukončit svou činnost, nebo pozastavit živnostenský list, může ho od zdravotní pojišťovny po roce čekat nemilé překvapení. A to i přesto, že v roce, v němž ukončila, nebo pozastavila svou činnost, má vyúčtování od zdravotní pojišťovny v pořádku.

Pro lepší pochopení uvedu konkrétní příklad s minimálním vyměřovacím základem úhrady zdrav. pojištění, což činí v letošním roce 1071,- Kč měsíčně.

OSVČ, která ukončí činnost 1.2. 2004 s tím, že od února je zařazena do evidence žadatelů o práci (jako nezaměstnaná), a tudíž za ní platí od února zdrav. pojištění stát, nemá závazky vůči zdravotní pojišťovně splněny, i když ještě v lednu 2004 jako OSVČ uhradila poslední platbu zdrav. pojištění.
Lednová platba za rok 2004 je úhradou za prosinec 2003, protože úhrady ZP se platí o měsíc později (v únoru se platí za leden, v březnu za únor atd.). Tudíž by OSVČ měla ještě za měsíc leden 2004 v únoru 2004 zaplatit 1071.- Kč bez ohledu na to, že za ni zaplatí v únoru pojistné i stát.

A stejná pravidla platí i pokud OSVČ ukončí činnost k prvnímu dni v měsíci např.1.2., protože je celý měsíc zdravotní pojišťovnou považována za OSVČ, a tudíž musí uhradit platbu pojistného v tom měsíci jako OSVČ, i když v tom a samém měsíci za něj uhradil pojistné i stát.
Takže OSVČ, která ukončila, nebo pozastavila svou činnost k 1.2. 2004 musí za ten rok uhradit platbu nejenom za leden, ale také za únor.
Pokud tak neučiní, vznikne jí u zdravotní pojišťovny za rok 2004 dluh 2 141,- Kč a k tomu jí hned pojišťovna napaří penále 810 Kč. Zdravotní pojišťovny totiž nemají ze zákona povinnost posílat poplatníkům upomínky na dlužné částky.

Jak se tedy může občan neznalý triků zákona bránit? Co se týče dlužné částky na pojistném, tak nijak, tu musí uhradit. Co se týče penále, tak může sepsat žádost ”O odstranění tvrdosti zákona ve věci vyměřeného penále”.
Nejdříve musí zaplatit dlužnou částku ve výši dlužného pojistného (což u uvedeném příkladě činí 2141,- Kč) a potom hned podat písemnou žádost s výše uvedeným názvem, k níž přiloží kopii dokladu o zaplacení dlužného pojistného. Jako důvod žádosti uvede svou neznalost podrobností zákona v důsledku čehož se domníval, že má úhrady pojistného v pořádku.
Dluh mu tedy nevznikl z nedbalosti nebo úmyslně.
Pokud své dosavadní platby platil vždy řádně a včas, může na tuto skutečnost též upozornit.
Žádost odešle buď doporučeně poštou, nebo odevzdá v podatelně příslušné zdravotní pojišťovny, kde si nechá potvrdit kopii žádosti.

A pak mu nezbývá nic než čekat, protože jeho žádost musí projít ”promíjecím” řízením u příslušné zdravotní pojišťovny, což může trvat až půl roku. Rozhodně se nedoporučuje penále dopředu zaplatit. Zaplacené penále se nerado promíjí.


Existuje ještě jedna možnost, jak se vyhnout placení celé dlužné částky, tzv. promlčené lhůta, která je pětiletá. Tato metoda se dá využít pouze v případě, že o dluzích vůči pojišťovně nemá tušení nejenom občan, ale i pojišťovna. A pokud by ho po pěti letech uháněla o zaplacení dlužné částky, může se občan odvolat na promlčecí lhůtu.

Zdá se vám to celé nelogické nebo jako sprostý mazaný trik, jak z lidí dostat peníze navíc?
Mně taky, ale co naděláme. OSVČ má ze zákona povinnost platit pojistné a všechny předpisy ohledně plateb si musí zjistit sama. Jak? To nikoho nezajímá. Občane plať pojistné a daně, ale jinak se starej sám o sebe. A pokud neznáš zákony máš smůlu a budeš platit jako mourovatej. Máme, co jsme chtěli tvrdý individualistický kapitalismus. Nikdo nás bludištěm zákonů za ručičku provázet nebude, každý potřebuje nějak vydělávat a na neznalosti zákona se dá dost slušně vydělávat.
A i kdyby občan měl vlastní tým specializovaných právníků na jednotlivé obory, stejně by jej nezachránili před malérem, protože zákony se dají vykládat různě, někdy dokonce i opačně.

Hana Formánková www.neraweb.cz