Nechci s ní(m) spát!

A byla svatba a žili spolu šťastně až do smrti... Ale jak to štěstí ve skutečnosti vypadá? Když spolu dva lidé začínají, jsou pro sebe vším: nepostradatelní, oslovují se krásnými jmény, mají spolu vášnivé a většinou co nejčastější sexuální zážitky. Postupem času se ale vášnivá láska proměňuje v cosi hlubšího a trvalejšího. Mnoho lidí však zapomíná na to, že i sexualita se proměňuje.


Zaplatil jsi složenky?
Anebo na to nezapomínají, pouze se tímto tématem odmítají zabývat. Většina párů se pak po nějakém čase dostane do stavu, kdy jeden z partnerů – a častěji je to muž, jelikož jeho sexuální touha je podmíněna daleko více biologicky – se trápí tím, že sexu v partnerství ubývá. Žena, jejíž sexualita je daleko křehčí a jejíž sexuální vzrušení daleko více koresponduje s každodenním životním během, naopak mnohdy na sex zcela rezignuje. Ženu ze sexuálního vzrušení dokáže totiž vyrušit pláč dítěte, připomínka koláče v troubě nebo třeba nezaplacené složenky. Po počátečních neshodách s partnerem, kdy on chce sexu stále víc, a ona stále méně, se tak uzavírají do bludného kruhu, kdy ona pak už nechce vůbec.


Nenechte se ovládat sexuálními mýty
Co je tedy v partnerství normální? Je správné a normální spát spolu každý den nebo každý druhý, nebo jednou měsíčně? Mnoho médií nás vede k falešnému obrázku o sexualitě a dokonce podporuje vznik mnoha mýtů. Jedním z nich je například společné dosahování orgasmu. Ale také frekvence a správnost sexuálního soužití. A přitom v sexu nemohou existovat pro pár žádná vnější pravidla. Na tom, co oběma partnerům vyhovuje, se musí shodnout právě a pouze jen oni dva.

Intimita především
Více než frekvence sexuálních zážitků je důležitá partnerská intimita. Můj muž mi kdysi popsal intimitu jako výlučnost. To nejdůležitější, ale též to nejběžnější, mám chuť a chci ji sdílet právě jen a jen se svým partnerem. A také jako jakousi exkluzivitu – ve chvílích, kdy se mi děje něco důležitého, je ten první, kdo mne napadne, s kým tuto novinku chci sdílet, právě můj partner. Samozřejmě se to netýká úplně a zcela všech situací a životních okolností, ale převážné většiny z nich. A ještě jedním termínem obohatil moje uvažování – kuchyňská intimita. Opět v porovnání s frekvencí sexuálních zážitků je mnohem důležitější, zda partneři spolu láskyplně komunikují i za zdmi ložnice, zda se obejmou, pohladí, dají si polibek na přivítanou. Jestliže partneři spolu mají takto intimní vztah, budou se pravděpodobně snadněji dohadovat i nad frekvencí sexuálních styků, jestliže necítí potřebu společně, ale každý trochu jinak.

Sex jako součást života
Sexualitu není možné zcela vyloučit ze života. Je to podobná potřeba jako hlad a žízeň. Na rozdíl od těchto dvou není sice život ohrožující, nicméně je jakýmsi ukazatelem zdraví. Spokojený sexuální život nejen ukazuje na psychickou i fyzickou pohodu, ale také ji spoluutváří. Sexualita prostě do života páru patří.
Můžeme využít znalostí profesora Plzáka, který se mnoho let zabýval partnerským poradenstvím. Jednou ze základních pouček pro soužití páru je, aby se naučili dohadovat, vyjednávat a dělat kompromisy. Kde?

V pěti základních oblastech párového života:
Finance
Trávení volného času
Výchova dětí
Péče o domácnost
Sex

Proto není dobré neshody v sexuálním soužití „zametat pod stůl“. Je možné, že se po letech společného soužití oba partneři opravdu bez sexu obejdou, jsou pro ně mnohem důležitější jiné věci. V pořádku je to tehdy, když se oba na tomto společném soužití shodli a netrápí je to.

Sex na vedlejší koleji? Pouze dočasně
V dlouhodobém partnerském soužití se samozřejmě vyskytne mnoho období, kdy sexualita jde prostě stranou. Různé nemoci, těhotenství, porod, stres. Ale všechny tyto okolnosti by měly být pouze dočasné, partneři by oba měli vědět, že to neznamená ohrožení jejich vztahu, a měli by být schopni se k intimnostem vrátit. Ale v mnoha případech tomu tak není.

Opět se může stát, že partnerství dostane jinou dimenzi a partneři si zachovávají takovou míru intimity, která jim vyhovuje, i bez sexuálních prožitků. Ale jestliže jeden z partnerů sex potřebuje, chce a je mu zdrojem potěšení a druhý jej zcela odmítá, nastává problém. Jestliže se tímto problémem odmítáme zabývat, je to jako kdybychom druhému partnerovi říkali: „Tvé problémy, pocity a starosti mne nezajímají, vlastně mne nezajímáš ty sám.“

V každém partnerství jeden chce více a jeden méně. Ne v každém partnerství je to ale posuzováno jako problém. Profesor Weiss používá přirovnání: „Jestliže dva lidé jdou do kopce a chtějí jít spolu, ten s rychlejším tempem se přizpůsobí tomu s pomalejším.“ V sexualitě to platí podobně, nicméně to neznamená, že ten s menší chutí bude sexualitu využívat mocensky. „Budu s tebou spát, když...“ Tato strategie nerespektuje druhého partnera jako rovnocennou bytost a spíše tím přispívá k začarovanému kruhu boje o moc.

Těhotenství a sex: nesourodá kombinace?
Rizikovým obdobím pro sexuální neshody se zdá období těhotenství a porodu . Ženy prožívají velmi změněný tělesný stav, který u mnoha z nich příliš se sexuálním vzrušením nekoresponduje. Po porodu mohou mít mnoho drobných zranění, která se pomalu hojí, a také mnoho starostí s péčí o dítě. Jejich emoce jsou napřímené pouze na dítě a na partnera už jim nezbývá kapacita – natož na sex. V těchto případech však může muž pomoci. Pomoci ženě vyhledat lékaře, který by zkontroloval, že zranění po porodu se hojí a nebudou přetrvávat, pomoci jí s péčí buď o domácnost, nebo o miminko anebo pouze být přítomen a vyslechnout, co by ženě pomohlo si odpočinout a přeladit se na partnerskou notu.

I muži mají své dny...
Ale abychom nehovořili pouze o ženách. I muži mají riziková období. V současnosti se stále více zvyšuje počet mužů s erektilní dysfunkcí . Tato nemoc je velice intimní a mnoho mužů se za ni velmi stydí, a možná právě proto nenavštíví lékaře, který mu až v 85 % případů umí pomocí vyšetření a léčby pomoci. Mnoho mužů však, než by situaci řešilo, na sex rezignuje, svoji energii nasměrují do práce či jiných aktivit. Jenže přitom zapomínají na své partnerky. Možná spoléhají na to, že ženy přece sex tolik nepotřebují. Jenže to nemusí být vůbec pravda.
Mnoho zralých žen si naopak sex užívá daleko více než ženy mladé, protože už je například netrápí otázka antikoncepce, nevyrušuje je plačící dítě ve vedlejším pokoji, ale také už většinou velmi dobře vědí, co jim dělá a nedělá dobře. Takže zde se může situace na rozdíl od mladých párů otočit. Muž nechce – nebo nemůže – a žena po sexu touží. Jestliže se jedná o problém s erekcí, i zde může žena pomoci.

Erektilní dysfunkce je nemoc či je příznakem nemoci jiné, kterou je potřeba vyšetřit lékařem a stanovit správnou léčbu. Samoléčení zejména pomocí různých potravních doplňků je nejen ve většině případů naprosto neúčinné a drahé, ale také může oddalovat správnou diagnostiku, tudíž se může nemoc, která erektilní dysfunkci způsobuje, sama zhoršovat.

Takže aby princ s princeznou žili šťastně až do smrti, museli pro to taky něco udělat. A spokojený sex jim k tomu jistě přispíval.

Zdroj: www.sexualne.cz