Harmonie v šedé - květiny v interiéru

Šedozelená barva má úžasně uklidňující účinky.
Mnozí z nás v dnešním hektickém světě usilují o zachování vnitřního klidu a harmonie, která je důležitá pro naše štěstí. Proto je dnes tolik oblíbená jóga a nejrůznější druhy meditací, které obnovují naši rovnováhu a dodávají nám energii.

Stejně blahodárný účinek na naši mysl mohou mít i pokojové rostliny, které dotvářejí celkovou atmosféru našeho domova.
V tématu nazvaném Harmonie v šedé představuje Holandská květinová kancelář rostliny, které do interiéru vnášejí ztišení a klid jako protiváhu venkovnímu ruchu a shonu. Do interiéru laděného v šedé barvě, která sama o sobě přispívá k uklidnění a uvolnění, byly použity šedozelené rostliny, které navozují pocit příjemného proudění. Rostliny nejsou příliš velké, takže interiéru nedominují, přesto se zdá, jako by jejich energie proudila prostorem. Rostliny je zajímavé pozorovat, když je necháte volně růst. Převislá rostlina, jako třeba Rhipsalis, připomíná uklidňující zelený déšť, a když se podíváte na Juncus, nemůžete se neusmát. Atmosféra, kterou zeleň v interiéru navozuje, je úžasná. Přinese vám zklidnění, jaké zažíváte jen na hodinách jógy.



Begonia venosa – na světle je každý list lemovaný stříbrem
Ostře provokativní jako tantra a zároveň hedvábně hladká. Begónie kvete bílými květy s nádhernou kořeněnou vůni, ale její masité, jemně ochmýřené listy samy o sobě také poutají pozornost. Toto je jedna z mála begónií, která snáší přímé slunce, i když má ráda vlhkou zeminu a každodenní zálivku.

Carex brunnea – zelené haiku
Carex je poklidný jako haiku, japonská básnická forma o třech řádcích s pěti, sedmi a pěti slabikami. Carex brunnea, kvetoucí travina vzdáleně příbuzná bambusu, je snadno přizpůsobivý a velmi dekorativní. Jeho smetanově žlutá a zelená barva nádherně chytají světlo. Vlídně vám bude mávat, kdykoli projdete kolem – stvoly trávy jsou tak lehké, že se rozkývou i v nejslabším závanu. Carex snáší přímé slunce a nejlépe prospívá ve vlhké, neutrální nebo mírně kyselé půdě.

Ceropegia woodii – stříbrný vodopád
Svícník (Ceropegia woodii) má stonky jako ozdobné šňůrky a květy jako nebezpečné vězení. Patří do kategorie „krásných a podivných“ rostlin. Na dlouhých tenkých stoncích se mezi srdčitými, stříbřitě zelenými listy objevují tlumeně růžové kvítky s korunkou v podobě nitkovité mřížky. V přírodě tato fialová korunka dočasně uvězní hmyz a propustí jej teprve po opylení. Svícník je nenáročná převislá rostlina pocházející z oblasti Natalu v Jižní Africe. Vyžaduje dostatek světla a zálivku, teprve když je substrát téměř zcela vyschlý.

Juncus ‘Liebeslocken’ – veselý chumáč zvlněných loken
Juncus je popletený, neodolatelný a inspirující. Jeho zakroucené čepele jako by tančily ze země, stejně jako se různě točí myšlenky v hlavě při meditaci. Název Juncus je odvozený od latinského slova jungere, vázat. Tato vlhkomilná rostlina se totiž před staletími používala jako vázací materiál. Juncus snáší intenzivnější světlo (avšak ne přímé slunce) a vyžaduje hojnou zálivku na substrát nebo do misky.

Lithops – oživlé oblázky obhlíží okolí
Sukulentní rostlina Lithops, někdy nazývaná „živý kámen“, má schopnost přežít i v extrémních podmínkách. Ve své domovině – Namibii a Jižní Africe – se maskuje jako oblázek, aby se nestal něčí potravou. Roste potom nerušeně mezi kamením. Jeho dva listy se nacházejí hluboko pod zemí a nad povrch vyčnívají jenom jejich vrcholky. Je to ideální rostlina pro ty, kdo neoplývají zahradnickým talentem – je dekorativní, velmi nenáročný, snáší přímé slunce a zálivku potřebuje, až když je zemina téměř dokonale vyschlá.

Rhipsalis cassutha – kaktus bez trnů
Prapředek Rhipsalisu se možná setkal s dinosaury, přesto má tento kaktus bez trnů moderní, duchovní charakter. Jeho tajemství spočívá v tenkých stoncích, které působí uvolněným, nenuceným dojmem a zároveň tvoří elegantní ozdobu tím, jak jsou husté. V zimě tato záhadná rostlina vykvete malými bílými kvítky, ze kterých se na jaře vyvinou bílé bobulky. Převislý Rhipsalis je nenáročný na pěstování, postačí mu zálivka jednou či dvakrát do měsíce. Pokud se příliš rozroste, stačí zastřihnout do elegantnějšího tvaru.

Kaktus – kvetoucí mantra
Nic není zenovějšího než kaktus – roste stoicky do neobvyklých tvarů, které podněcují smysly. Může měsíce šedozeleně rozjímat, aby z ničeho nic vykvetl neuvěřitelně pestrými barvami jakožto důkazu hluboké duše. Tento asketa nepotřebuje mnoho péče – není třeba víc než slunné stanoviště a občas pár kapek vody.

Soleirolia soleirolii ‘Minty’ – co je malé, to je hezké
Celek je vždy víc než suma jednotlivých částí, což platí bezezbytku i o této rostlině známé rovněž pod názvem „domácí štěstí“. Tisíce jejích limetkově zelených lístků společně tvoří jemnou a přesto robustní rostlinu. Název odkazuje na její preferované stanoviště – chladné a stinné. Ideálně by zemina neměla nikdy zcela vyschnout. Zálivka je však vhodnější spíše do misky než shora.

Sansevieria ‘Twister’ – pozdrav slunci
Pokud by se jednalo o pozici v józe, pravděpodobně by se nazývala Zelený cop. Listy této nové módní sansevierie (tchýnin jazyk) jsou ozdobně zapletené a připomínají sochy dávných chrámů Dálného východu. Sansevieria je známá vytrvalostí profesionálního jogína – snáší suché prostředí moderních bytů, přímé slunce i nepravidelnou zálivku.

Euphorbia obesa – životní energie
Tvar Buddhova pupku i jeho klid, každá hrana jako by představovala jednu čakru. Euphorbia obesa pochází z oblasti Great Karoo v Jižní Africe, ale v současné době se ocitla na seznamu ohrožených druhů kvůli příliš horlivým sběratelům. Je značně oblíbená a běžně dostupná v komerčních školkách. Snáší velmi dobře teplé a suché prostředí a během let se stane součástí vaší rodiny, pokud jí občas dopřejete mírnou zálivku.

Zdroj: Holandská květinová kancelář